Procvičování zájmen mě a mně

co je to píčA?|autor: tonda122

Píča Tento článek pojednává o vulgarismu označujícím ženské přirození. O ženských vnějších pohlavních orgánech pojednává článek vulva. Typický obrázek Píča (v moravských a v některých slezských nářečích piča, v některých slezských nářečích psáno i vyslovováno pyča)[1] je vulgární slovní označení pro ženský vnější pohlavní orgán – vulvu, nebo přeneseně pro ženu samotnou. Jako hrubá nadávka se dá použít i pro muže (a to jak v oslovení, tak při referenci); pro maskulinní objekty existuje i přechýlená varianta s pseudolatinizující koncovkou -us (píčus/pičus). Stejný nebo podobný symbol se ve světě používá i v několika dalších významech. Obsah [skrýt] 1 Slovo „píča“ 1.1 Etymologie 1.2 Použití 2 Symbol vulvy 2.1 Podoba a význam 2.2 Použití 3 Související články 4 Reference 5 Externí odkazy Slovo „píča“ Etymologie Píča souvisí s jinými českými slovy pipina, pindík (penis), slovenským piča, polským piczka (a krajovým ostravským pitka), srbochorvatským pička, bulharským pička, ruským pičuga a maďarským picsa (vše analogického významu jako v češtině), dále slovinským picek, lotyšským pincis, španělským picha a anglickým pizzle, vše s významem penis (v angličtině zvířecí p.). O vzniku názvu existuje několik neprokázaných hypotéz. Jedna staví na společném pi-, což označuje močení (německy pinkeln, pissen, anglicky pee, piss, španělsky pingar, rusky písať – čurat) a pohlavní orgány (ekvivalentem píči je v němčině ovšem „die Fotze“).[2] Další teorie míří až do starověkého Řecka a trojúhelníkové ochlupení spojuje s tvarem hrotu píky čili kopí (řecky kopis – obecně bodný nástroj, souvisí s pikros – bodavý).[3][4][5] Rozšířený výklad,[5][6] zároveň ovšem často odsuzovaný jako lidová etymologie, odvozuje slovo od francouzského spojení petit chat (vyslovováno „ptý-ša“) – „malá kočka, kočička“, které se mělo dostat na Moravu během napoleonských válek. Takto říkali francouzští vojáci tehdejším prostitutkám, či přímo ochlupené vulvě (srov. anglické pussy i české číča). Použití Fanoušci fotbalového týmu FC Baník Ostrava často používají pokřik „Banik pyčo, Banik pyčo, FC B!“[7] Popularitu pokřiku mezi fanoušky dokládá skutečnost, že jeden z fanouškovských webů, který nyní již neexistuje, měl kolem roku 2004 adresu www.banikpyco.cz[8][9]. Hudební kapela Píča[10] „Je to na piču“ = k ničemu to není František Ringo Čech nazval jeden ze svých obrazů Zvířátka obdivují píču.[11] Miki Volek napsal ke konci svého života porno rock’n’roll, jehož refrén radí „Neptej se rodičů, pomysli na píču…“.[12][13] Symbol vulvy Symbol vyrytý v Mostě ve 20. letech 20. století Podoba a význam Češi a Slováci znázorňují vulvu schematickou kresbou kosočtverce, svisle postaveného na jeden ze svých ostrých vrcholů, přičemž oba ostré vrcholy spojuje svislá čára, často svislá čára spojení jen naznačuje. Někdy je symbol doplněn paprsčitě uspořádanými čárkami okolo kosočtverce, které znázorňují pubické ochlupení.[zdroj?] Symbol se často nazývá i jinými názvy pro vulvu. Komplementární symbol pro penis existuje.[zdroj?] Symbol nemá reprezentaci v Unicode, v textu se reprezentuje jako emotikon např. znaky , nebo .[zdroj?] Použití Při rekonstrukci hradu Pernštejn byly odhaleny symboly vulvy, které spadají do 16. století.[14] Symbol se objevil i v divadelní hře Milana Kundery Ptákovina. V ní se symbol objevuje na začátku namalovaný na tabuli ve škole a děj hry se pak opírá o vyšetřování, kdo je jeho autorem.[15] V cimrmanovské hře Akt vystupuje sexuolog Josef Turnovský, který je během hry nachytán, jak si z dlouhé chvíle kreslí do bloku kosočtverce.[16] Symbol se objevil v několika českých filmech, například v Kulovém blesku[17], Ještě větší blbec, než jsme doufali,[zdroj?] Bony a klid[zdroj?] či Bylo nás pět,[zdroj?] také ve filmu Tomáše Vorla Gympl,[zdroj?] také na plakátu filmu Don Gio.[18] Píseň Vladimíra Merty Inkoustovou tužkou v památníku obsahuje slova Koupili jsme vínko, srolovali koberce, kreslili si do čítanek kosočtverce.[19],[20] T. R. Field napsal básnickou sbírku Kosočtverce na ohradách.[21] Nedokončený obrázek tohoto symbolu je podstatou svého času populárního kresleného vtipu Modří už vědí.[zdroj?] František Ringo Čech nazval jeden ze svých obrazů Zvířátka obdivují píču.[11][22] Mezi českou internetovou veřejností se rozšířil hoax hlásající, že Národní galerie v Praze zakoupila tento obraz. Tato informace není pravdivá.[23] Související články Sprosté slovo Reference Skočit nahoru ↑ Internetová jazyková příručka - heslo píča [online]. 2009-02-03, [cit. 2009-05-18]. Dostupné online. Skočit nahoru ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice : Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Skočit nahoru ↑ Etymologie jednoho nepekneho slova [online]. 2006-10-13, [cit. 2008-01-19]. Dostupné online. Skočit nahoru ↑ DOLEŽAL, Antonín. (Ne)pikantní jazykověda. Praha : Grada Publishing, 1996. ISBN 80-7169-333-2. ↑ Skočit nahoru k: a b UZEL, Radim. Etymologie vulgární nomenklatury genitálu [online]. Společnost pro plánování rodiny a sexuální výchovu, [cit. 2008-01-19]. Dostupné online. Skočit nahoru ↑ JK. piča [online]. Encyklopedie CoJoCo, 2000-09-05, rev. 2000-12-13, [cit. 2008-01-19]. Dostupné online. Skočit nahoru ↑ Záznam skandování baníkovských fanoušků při zápase v Olomouci během sezóny 2004/2005 Skočit nahoru ↑ www.SlaviaFOTO.net, 8. 5. 2005, úvodní zmínka: „Nebudeme zastírat, že naší předlohou byl kvalitní a loni velice oblíbený web www.banikpyco.cz, který již bohužel zanikl.“ Skočit nahoru ↑ Dobové kopie stránek na serveru Internet Archive Skočit nahoru ↑ Archiv stránek kapely Píča ↑ Skočit nahoru k: a b Osobní stránky autora [online]. [cit. 2009-10-29]. Dostupné online. Skočit nahoru ↑ Miki Volek – kdybych neměl fůru chyb [online]. [cit. 2010-08-17]. Dostupné online. Skočit nahoru ↑ last.fm - Služba pro doporučování hudby má píseň ve svém katalogu [online]. [cit. 2010-08-17]. Dostupné online. Skočit nahoru ↑ KARÁSKOVÁ, Ivana. Renesanční předchůdci sprejerů. Magazín MF Dnes. 1999-1-14, s. 7. Skočit nahoru ↑ Kunderova Ptákovina měla po čtyřiceti letech znovu premiéru, iHNed.cz Skočit nahoru ↑ ZDENĚK, Svěrák; SMOLJAK, Ladislav. Hry a semináře, úplné vydání. In Praha : Paseka, 2009. ISBN 978-80-7185-973-4. Kapitola Akt/hra, s. 48. Skočit nahoru ↑ ZDENĚK, Svěrák; SMOLJAK, Ladislav. Filmové komedie (osm scénářů). In Hradec Králové : Kruh, 1991. ISBN 80-7031-504-0. Kapitola Kulový blesk, s. 81. Skočit nahoru ↑ Don Gio ve Filmové databázi Skočit nahoru ↑ Inkoustovou tužkou v památníku Skočit nahoru ↑ Svátky trpělivosti Skočit nahoru ↑ FIELD, T. R.. Kosočtverce na ohradách. Praha : J.E. Novák, 1930. Skočit nahoru ↑ Rozbor uměleckého díla [online]. White Dog, 2006-09-29, [cit. 2008-01-19]. Dostupné online. Skočit nahoru ↑ Databáze hoaxů - Obraz Ringo Čecha pro Národní galerii [online]. Josef Džubák, HOAX.CZ, [cit. 2009-10-29]. Dostupné online. Externí odkazy Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Píča ve Wikimedia Commons Slovníkové heslo píča ve Wikislovníku Portály: Sexualita Kategorie: SymbolySprostá slovaSexuální slang Navigační menu Nejste přihlášen(a)DiskusePříspěvkyVytvoření účtuPřihlášeníČlánekDiskuseČístZobrazit zdrojZobrazit historii Hledat Jít na Hlavní strana Nejlepší články Náhodný článek Poslední změny Komunitní portál Pod lípou Nápověda Podpořte Wikipedii Tisk/export Vytvořit knihu Stáhnout jako PDF Verze k tisku Na jiných projektech Wikimedia Commons Nástroje Odkazuje sem Související změny Načíst soubor Speciální stránky Trvalý odkaz Informace o stránce Položka Wikidat Citovat stránku V jiných jazycích Afrikaans Беларуская (тарашкевіца) Deutsch English Esperanto Suomi Français Gàidhlig Italiano 日本語 한국어 Nederlands Norsk nynorsk Norsk bokmål Русский Simple English Slovenčina ไทย 中文 Upravit odkazy Stránka byla naposledy editována 30. 1. 2016 v 01:53. Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.

Text je v lingvistice spojitý jazykový útvar, který se uplatňuje v komunikaci jako komplexní jednotka sdělování. Označuje uskupení slov, které dohromady tvoří nějakou výpověď. Pojem se obvykle používá pro psané výpovědi delšího rozsahu (odstavec), lze jej ovšem užít i pro mluvený jazykový projev nebo i krátké výpovědi. Knihy jsou označovány jako umělecké texty, novinové články jako publicistické texty, atd. Text má následující vlastnosti:[1] komplexnost: skládá se z menších částí (vět), spojitost, koherenci: jeho jednotky (věty) jsou navzájem propojeny, je mezi nimi zřejmá souvislost, funkčnost, informativnost: je tvořen se záměrem, kterým chce autor působit na adresáta, organizovanost: jeho jednotky jsou uspořádány podle vzájemných souvislostí, zapojení do kontextu a komunikační situace: text je postaven tak, aby mu adresáti porozuměli. Je jasné, že některé z těchto vlastností textu mohou být záměrně nebo nedopatřením porušeny. Obsah [skrýt] 1 Pojem text v dalších oborech 1.1 Informatika 1.2 Programování 1.3 Typografie 2 Související články 3 Literaratura 4 Reference 5 Externí odkazy Pojem text v dalších oborech[editovat | editovat zdroj] Informatika[editovat | editovat zdroj] V informatice se jedná o odborný technický pojem, kterým je označen zvláštní datový typ (běžnější je string nebo řetězec) nebo datový formát. Text je cokoliv, co je uloženo v textovém formátu (t.j. přímo v textových znacích, kódovaných např. v ASCII, ANSI, Unicode, UTF-8, …), a to i v případě, že daný textový řetězec (posloupnost znaků) nedává žádný smysl v žádném přirozeném ani formálním jazyce, a dokonce i v případě, že délka textu je nulová (0 znaků). Podstatný je zde typ nebo formát, kde pevnému počtu bajtů (počítačových slov) odpovídá vždy konkrétní znak dané abecedy. Text (dle jazykovědy, tj. posloupnost slov, nesoucí význam) nakreslený v obrázku (tj. např. vyfotografovaná cedule s nápisem) není z pohledu informatiky „prostým textem“ (anglicky plain text), neboť „z pohledu počítače“ se již nejedná o soubor písmen, ale o binární data grafických objektů (různě barevné body, křivky, …) respektive se jedná o datový typ nebo formát, jenž není z hlediska informatiky považován za textový. V tomto formátu text není zakódován po jednotlivých znacích dané abecedy v daném počtu bajtů. Nicméně, dekódování původního textu z různých grafických netextových formátů je dnes běžně možné pomocí specializovaného software, např. pomocí OCR programů s relativně vysokou mírou přesnosti. Výhoda textového formátu, obvykle v porovnání s binárním, je, že je lidsky a strojově čitatelný (vyhledávání), editovatelný běžnými editory (XML) a přenositelný po síti (uuencode). Nevýhoda je, že je delší - paměťově náročnější. Programování[editovat | editovat zdroj] V jazyku Pascal je text jedním ze souborových typů (datový typ pro textový soubor s přístupem po bitových slovech nebo řádcích) V SQL jazycích je text datový typ pro uložení položky neomezené velikosti (omezené pouze konkrétní implementací SQL serveru), která má být prezentována jako sekvence znaků. Podobu znaků určuje kódová stránka, která je nedílnou součástí definice datového typu. Typografie[editovat | editovat zdroj] V typografii se jedná o stupeň výšky písma : Jeden text = 7,52 mm = 20 typografických bodů Související články[editovat | editovat zdroj] Slovo Literatura Typografie Literaratura[editovat | editovat zdroj] Tomáš Koblížek, François Rastier: Za nehierarchický model textu. Svět literatury č. 49, 2014, str. 59-75. Reference[editovat | editovat zdroj] Skočit nahoru ↑ Podle ŠTÍCHA, František. Akademická gramatika spisovné češtiny. Praha : Academia, 2013. S. 887. Externí odkazy[editovat | editovat zdroj] Slovníkové heslo text ve Wikislovníku Pahýl Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. Kategorie: LingvistikaPsaní a čtení Navigační menu Nejste přihlášen(a)DiskusePříspěvkyVytvoření účtuPřihlášeníČlánekDiskuseČístEditovatEditovat zdrojZobrazit historii Hledat Jít na Hlavní strana Nejlepší články Náhodný článek Poslední změny Komunitní portál Pod lípou Nápověda Podpořte Wikipedii Tisk/export Vytvořit knihu Stáhnout jako PDF Verze k tisku Nástroje Odkazuje sem Související změny Načíst soubor Speciální stránky Trvalý odkaz Informace o stránce Položka Wikidat Citovat stránku V jiných jazycích العربية Azərbaycanca Беларуская Беларуская (тарашкевіца) Bosanski Català Dansk Deutsch English Esperanto Español Eesti Euskara فارسی Suomi Français Galego עברית Hrvatski Magyar Հայերեն Ido Italiano 日本語 Latina Limburgs Lietuvių Македонски Кырык мары Nederlands Norsk nynorsk Norsk bokmål ਪੰਜਾਬੀ Polski Português Română Русский Srpskohrvatski / српскохрватски Slovenčina Српски / srpski Svenska Türkçe Українська Upravit odkazy Stránka byla naposledy editována 15. 2. 2015 v 12:40. Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmí|autor: tonda122

Text je v lingvistice spojitý jazykový útvar, který se uplatňuje v komunikaci jako komplexní jednotka sdělování. Označuje uskupení slov, které dohromady tvoří nějakou výpověď. Pojem se obvykle používá pro psané výpovědi delšího rozsahu (odstavec), lze jej ovšem užít i pro mluvený jazykový projev nebo i krátké výpovědi. Knihy jsou označovány jako umělecké texty, novinové články jako publicistické texty, atd. Text má následující vlastnosti:[1] komplexnost: skládá se z menších částí (vět), spojitost, koherenci: jeho jednotky (věty) jsou navzájem propojeny, je mezi nimi zřejmá souvislost, funkčnost, informativnost: je tvořen se záměrem, kterým chce autor působit na adresáta, organizovanost: jeho jednotky jsou uspořádány podle vzájemných souvislostí, zapojení do kontextu a komunikační situace: text je postaven tak, aby mu adresáti porozuměli. Je jasné, že některé z těchto vlastností textu mohou být záměrně nebo nedopatřením porušeny. Obsah [skrýt] 1 Pojem text v dalších oborech 1.1 Informatika 1.2 Programování 1.3 Typografie 2 Související články 3 Literaratura 4 Reference 5 Externí odkazy Pojem text v dalších oborech[editovat | editovat zdroj] Informatika[editovat | editovat zdroj] V informatice se jedná o odborný technický pojem, kterým je označen zvláštní datový typ (běžnější je string nebo řetězec) nebo datový formát. Text je cokoliv, co je uloženo v textovém formátu (t.j. přímo v textových znacích, kódovaných např. v ASCII, ANSI, Unicode, UTF-8, …), a to i v případě, že daný textový řetězec (posloupnost znaků) nedává žádný smysl v žádném přirozeném ani formálním jazyce, a dokonce i v případě, že délka textu je nulová (0 znaků). Podstatný je zde typ nebo formát, kde pevnému počtu bajtů (počítačových slov) odpovídá vždy konkrétní znak dané abecedy. Text (dle jazykovědy, tj. posloupnost slov, nesoucí význam) nakreslený v obrázku (tj. např. vyfotografovaná cedule s nápisem) není z pohledu informatiky „prostým textem“ (anglicky plain text), neboť „z pohledu počítače“ se již nejedná o soubor písmen, ale o binární data grafických objektů (různě barevné body, křivky, …) respektive se jedná o datový typ nebo formát, jenž není z hlediska informatiky považován za textový. V tomto formátu text není zakódován po jednotlivých znacích dané abecedy v daném počtu bajtů. Nicméně, dekódování původního textu z různých grafických netextových formátů je dnes běžně možné pomocí specializovaného software, např. pomocí OCR programů s relativně vysokou mírou přesnosti. Výhoda textového formátu, obvykle v porovnání s binárním, je, že je lidsky a strojově čitatelný (vyhledávání), editovatelný běžnými editory (XML) a přenositelný po síti (uuencode). Nevýhoda je, že je delší - paměťově náročnější. Programování[editovat | editovat zdroj] V jazyku Pascal je text jedním ze souborových typů (datový typ pro textový soubor s přístupem po bitových slovech nebo řádcích) V SQL jazycích je text datový typ pro uložení položky neomezené velikosti (omezené pouze konkrétní implementací SQL serveru), která má být prezentována jako sekvence znaků. Podobu znaků určuje kódová stránka, která je nedílnou součástí definice datového typu. Typografie[editovat | editovat zdroj] V typografii se jedná o stupeň výšky písma : Jeden text = 7,52 mm = 20 typografických bodů Související články[editovat | editovat zdroj] Slovo Literatura Typografie Literaratura[editovat | editovat zdroj] Tomáš Koblížek, François Rastier: Za nehierarchický model textu. Svět literatury č. 49, 2014, str. 59-75. Reference[editovat | editovat zdroj] Skočit nahoru ↑ Podle ŠTÍCHA, František. Akademická gramatika spisovné češtiny. Praha : Academia, 2013. S. 887. Externí odkazy[editovat | editovat zdroj] Slovníkové heslo text ve Wikislovníku Pahýl Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. Kategorie: LingvistikaPsaní a čtení Navigační menu Nejste přihlášen(a)DiskusePříspěvkyVytvoření účtuPřihlášeníČlánekDiskuseČístEditovatEditovat zdrojZobrazit historii Hledat Jít na Hlavní strana Nejlepší články Náhodný článek Poslední změny Komunitní portál Pod lípou Nápověda Podpořte Wikipedii Tisk/export Vytvořit knihu Stáhnout jako PDF Verze k tisku Nástroje Odkazuje sem Související změny Načíst soubor Speciální stránky Trvalý odkaz Informace o stránce Položka Wikidat Citovat stránku V jiných jazycích العربية Azərbaycanca Беларуская Беларуская (тарашкевіца) Bosanski Català Dansk Deutsch English Esperanto Español Eesti Euskara فارسی Suomi Français Galego עברית Hrvatski Magyar Հայերեն Ido Italiano 日本語 Latina Limburgs Lietuvių Македонски Кырык мары Nederlands Norsk nynorsk Norsk bokmål ਪੰਜਾਬੀ Polski Português Română Русский Srpskohrvatski / српскохрватски Slovenčina Српски / srpski Svenska Türkçe Українська Upravit odkazy Stránka byla naposledy editována 15. 2. 2015 v 12:40. Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmí

ty páve|autor: tonda122

mě je zima jak na vyšehradu ty páve